Milan Weber

V roce 1990 jsem v pražském Tuzexu — prodejně s dovozem ze „západu“ — poprosil prodavače, jestli mi pustí věž SONY s CD. Řekl „na chvilku“. Po třech minutách „dost“. A 4. listopadu 1991 jsem s kamarádem Robertem otevřel první speciálku SONY na Moravě — dvacet osm metrů čtverečních.

Zpočátku to nešlo — krásný obchod, výborná obsluha, ale lidi nechodili. Vytiskli jsme 15 000 letáků a roznesli je po Těšíně i okolí. Za pár dní ráno přijdu a před krámem stojí fronta: „Čekáme, až otevřete, pane Weber.“

V červnu 1996 přišla větší prodejna v centru — a s ní Philips i tehdy téměř jediné audiofilské značky: NAD, Rotel, Denon, Tannoy, Mission a LOEWE. Součástí byla poslechová místnost. Uměli jsme prodat — tedy předvést, ukázat, nainstalovat — a lidé k nám chodili rádi. Měl jsem velké štěstí na spolupracovníky; jejich slušnost a ochota byly zřejmě základ celého úspěchu.

Někdy v roce 1994 přivezl přítel z USA na ukázku neuvěřitelnou věc — voice organizér, vůbec první databanku plně ovládanou hlasem. Na tehdejší dobu nepředstavitelné. Získal jsem výhradní zastoupení pro naši část Evropy a kvůli distribuci v Polsku založil firmu VOICE. Naučil jsem se přitom polsky, poznal tu zemi a spolupracoval s největšími — třeba s Optimusem. Jednali jsme s IBM o lokalizaci programu Speech to Text, vystavovali na INVEXu, probojovali se do užšího výběru soutěže O Křišťálový disk a já stál v Las Vegas při předávání ceny za významný technologický pokrok. Pak přišly technické potíže — a bylo jasné, že další obor musí být hi-fi.

Od roku 1998 jsem proto začal s českými výrobci budovat distribuci hi-fi v Polsku. Oslovil jsem legendy: Pavla Dudka a jeho vynikající zesilovače, kolegy ze SHANu a jejich reprosoustavy, Petra Krále z Hranic, jehož předzesilovače dodnes patří ke špičce — a především Pro-Ject. Přišly výstavy, testy, recenze, prezentace i budování dealerské sítě, a s dobrou prací i další značky: Triangle, Sonus Faber, Cabasse, REL, Cardas, Primare, Isotek, BAT, Audiovector a Chord. Třikrát jsme na Audio-Video Show ve Varšavě vyhráli soutěž o nejlepší zvuk.

Největší škola byla setkání s tvůrci. John Franks a jeho konstruktér Rob Watts z Chordu, Christopher Cabasse, který o zvuku ví víc než kdokoli jiný, John Hunter z RELu, Steve Bednarski a Viktor Khomenko z BAT, Lars Pedersen z Primare, George Cardas i konstruktéři Sonus Faber — inspirace a škola zároveň. Procestoval jsem USA i Evropu a vybudoval firmě skvělou pozici na trhu.

Na závěr nechávám člověka, který můj profesní život ovlivnil nejvíc — Heinze Lichteneggera, otce značky Pro-Ject. Stál na počátku 90. let u zrodu nové éry analogu a jeho vize proměnila nejen mě, ale celý světový trh s hi-fi. Měl jsem tu čest být jeho partnerem přes pětadvacet let. Gramofon, deska, celá ta filozofie se dá vystihnout jediným heslem: GO ANALOG.

Všechno mě to nakonec dovedlo k jednomu poznání.